Praha zažívá bytovou krizi, vedení města upíná zrak k brownfieldům

Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem bytových jednotek. Pomalé tempo jejich výstavby, ve kterém patří Česká republika v porovnání se zbytkem krajin Evropské unie spíše k průměru, tak způsobuje nadměrný růst jejich cen. Nejvíce zasaženou oblastí je přitom Praha jako hospodářské centrum země a cíl ekonomické migrace jak zahraniční, tak zejména vnitřní. Město v dubnu schválilo novou Strategii rozvoje bydlení, pomoct má i efektivnější využívání tzv. brownfieldů.

Ačkoli se počet nových bytů v české metropoli každoročně zvyšuje, rychlost výstavby pořád není dostatečná, aby v nadcházejících letech pokryla poptávku obyvatel po bydlení. Zatímco v roce 2016 byla v Praze zahájená výstavba necelých 3000 bytů, do roku 2019 se toto číslo zvedlo na přibližně 6500. Dle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) musí být každoročně postaveno minimálně 9000 nových bytových jednotek. Město plánuje tento cíl dosáhnout nejpozději do roku 2030. Podle odhadů má do zmíněného roku narůst počet obyvatel hlavního města přibližně o 93 000.

Mezi hlavní problémy patří podle IPR byrokracie, zdlouhavé procesy povolování výstavby a odmítaví postoj některých členů městské politické reprezentace k další zástavby metropole. Zatímco evropský průměr doby vydání stavebního povolení je 167 dní, průměrná doba v Česku činí 247. IPR navíc uvádí, že v Praze je pro vydání povolení potřeba až 45 potvrzení veřejné správy.

Brownfieldy jako příležitost pro metropole

Aktivnější využívání brownfieldů by mělo podle IPR pomoct k efektivnější a rychlejší výstavbě. V samotné Praze se jich přitom nachází několik desítek. Mezi nejznámější patří Nákladové nádraží Žižkov, okolí nádraží Praha-Bubny, seřaďovací nádraží a fabrika KOH-I-NOOR ve Vršovicích, lokalita Hagibor na pomezí Strašnic a Žižkova či oblast Rohanského ostrova. Konkrétně tyto se již brzy dočkají revitalizace, mnoho dalších lokalit však na svou šanci pořád čeká.

Například jeden z největších pražských brownfieldů na nádraží Praha-Bubny, jež se promění v novou čtvrť Bubny-Zátory, má potenciál poskytnout bydlení až pro 27 tisíc obyvatel. Rovněž lokalita na Nákladovém nádraží Žižkov by měla po revitalizaci nabídnout nové bydlení pro přibližně 15 tisíc lidí.

Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče by využití brownfieldů a tím hustější zalidnění Prahy mohlo přispět k jejímu lepšímu hospodaření. „Dělali jsme studie, které ukázaly, že člověk žijící v centru je díky sdílení nákladů a infrastruktury pro Prahu asi třináctkrát levnější než jedinec bydlící na okraji města,“ uvedl Boháč v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Výstavba na periferii si totiž dle zprávy IPR vyžaduje značné investice do rozvoje patřičné infrastruktury a způsobuje vyšší zatížení města automobilovou dopravou.

Ceny českých bytů patří mezi nejvyšší v Evropě

Právě od efektivnějšího využívání brownfieldů si vedení Prahy slibuje zlepšení situace s bydlením. Nedostatek bytů totiž vede k vysokému nárůstu jejich cen, což se během pandemie navzdory očekáváním a ekonomické recesy ještě umocnilo, zejména jako důsledek investičních aktivit do dlouhodobě stabilních nemovitostí.

Podle analýzy společnosti Deloitte se ceny nemovitostí v Praze zvedli od začátku pandemie koronaviru z průměrných 88 700 korun za metr čtvereční v druhém kvartálu 2020 na 98 100 korun ve čtvrtém kvartálu. Za posledních pět let, kdy ke konci roku 2015 činila průměrná cena za metr čtvereční v Praze 56 400 korun, byl nárůst cen téměř dvojnásobný.

Ceny pražských nemovitostí jsou přitom neúměrně vysoké rovněž ve srovnání se zbytkem států Evropy. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte z roku 2020, ve které společnost porovnávala poměr mezi průměrným ročním platem a průměrnou cenou bytu o velikosti 70 m2 v 18 zemích (17 evropských zemí a Izrael).

Z vybraného seznamu vyšlo bydlení v Česku, kde zmíněný byt stojí 11,4 průměrných ročních platů, jako nejdražší. V těsném závěsu byly Srbsko s 11,3, Rakousko s 10 a Slovensko s 9,9 průměrnými ročními platy. Naopak nejlevnější jsou Portugalsko, kde si obyvatelé mohou dovolit byt o zmíněné rozloze za 4 průměrné roční platy, Belgie za 4,1, Norsko s Bulharskem za 5, a Německo za 5,4 průměrných ročních platů.

Co je to brownfield?

Pojmem „brownfield“ rozumíme chátrající, v minulosti zastavěnou plochu, pozemek či budovu, jež je natolik zanedbána či dokonce kontaminována, že ji není možné bez patřičné revitalizace vhodně využívat. Jedná se zejména o staré a nevyužívané průmyslové haly a areály či vlaková nádraží, často v lukrativních lokalitách v širších centrech měst a obcí. Brownfieldem však může být jakákoliv nemovitost či pozemek jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, vojenské, rezidenční nebo jiné aktivity.

Jejich organizaci v rámci České republiky a pomoc investorům při jejich využívání má na starosti státní Agentura pro podporu podnikání a investice CzechInvest, jež spravuje Národní databázi brownfieldů.